15.dubna to bude přesně 100 let od potopení nejznámější lodi světa – Titaniku.
Ačkoliv je to již dlouhá doba, tato lodní katastrofa stále nepřestává lidi fascinovat. Mnozí však informace o potopení této luxusní lodi mají spojené pouze z filmu Jamese Camerona, ale ani toto zpracování není bezchybné a ve filmu nebylo zahrnuto mnoho vedlejších událostí, které s potopením lodi souvisely. Osud Titaniku byl zpečetěn obrovskou souhrou náhod.
Zlé předtuchy
Na palubě Titaniku se plavila spousta velice vlivných lidí – například nejbohatší muž na lodi John Jacob Astor, Benjamin Guggenheim či zakladatel společnosti Macy´s Isidor Straus.
Někteří lidé však na poslední chvíli své rezervace zrušili a touto lodí se do Ameriky neplavili. Příkladem byl průmyslový magnát Vanderbild, který zrušil cestu pro sebe i svou manželku, jelikož Vanderbildova matka měla zlou předtuchu. Na Titanik se nenalodili i přesto, že na lodi měli již všechny zavazadla a služebnictvo. Ti se čtyři dny na to s Titanikem potopili.
Kapitán sir James Bisser v knize uveřejněné po čtyřiceti letech vzpomíná, že slyšel rozhovor dvou námořníků před odplutím lodi. Jasnozřivě událost předvídali – dohadovali se, že žádná loď není potopitelná a jeden z nich pořád dokolečka omílal, že z lodi nemá dobrý pocit.
Další z řád, kdo se Titanikem neplavil byl John Pierpont Morgan, který patřil mezi hlavní představenstvo společnosti White Star Line, jež Titanic zkonstruovala a měl připravené nejluxusnější apartmá.
A konečným důkazem, jak si s námi osud zahrává je také případ několika topičů, kteří se dostavili na Titanic až ve chvíli, kdy se zvedaly lodní můstky a nebyli už ke své nelibosti vpuštěni na palubu.
Jasné znamení
10.dubna 1912, přesně ve 12 hodin oznámila lodní siréna, že největší a nejluxusnější parník světa vyplouvá. Výkřiky nadšení se proměnily ve výkřiky hrůzy ve chvíli, kdy Titanic míjel zakotvený parník New York a sousední Oceanic. Šest ocelových lan, držících New York se napjalo a vzápětí prasklo. Konce mohutných lan jako pružiny proťaly vzduch a dopadly na nábřeží mezi přihlížející dav, který se jen tak tak stačil rozprchnout. New York se začal nezadržitelně blížit k mohutnému trupu Titaniku. Srážka se zdála nevyhnutelná, naštěstí jeden z remorkérů rychle upevnil lano na návětrnou stranu New Yorku a pokusil se loď odtáhnout zpět k nábřeží, což se mu nakonec podařilo, i když od srážky je dělilo několik desítek centimetrů. Když poté Titanic míjel Oceanic, drama se opakovalo, ale mohutná lana už odolala sací síle.
zdroj: kniha Titanic, Miloš Hubáček, nakladatelství Paseka
Výměna důstojníků
Kapitán Smith ještě před vyplutím rozčeřil hladinu svým požadavkem vyměnit na poslední chvíli vrchního důstojníka Williama Murdocha za Henryho Wilda, který si Smithovu důvěru vysloužil jako vrchní důstojník na sesterské lodi Titaniku – Olympicu. Murdoch převzal funkci prvního důstojníka, tuto pozici opustil Charles Lightoller a přešel na funkci druhého důstojníka. Dosavadní druhý důstojník E.Blair už neměl uplatnění a z lodi odešel. Shodou okolností si před tím vzal do své kabiny dalekohledy, které byly určeny pro hlídku na předním stožáru a když odcházel, nikomu o tom nic neřekl - a z toho důvodu nebyly hlídky ve vraním hnízdě vybaveny dalekohledy, i když byl tento fakt hlídkou několikrát urgován.
Zaměstnaný telegrafista
Další zmatek způsobilo, že telegrafista Phillips byl zaneprázdněn přijímáním a odesíláním množství telegramů osobního rázu od pasažérů a tudíž zprávy o přítomnosti ledovců v oblasti kudy se plavili nestačil předat kapitánovi.
Chybná reakce a pozice lodi
Když hlídka ve vraním hnízdě oznámila, že přímo před lodí je ledovec, důstojník Murdoch signalizoval do strojovny příkaz k zastavení lodi a kormidelníkovi dal příkaz docela vpravo, ale současně opět do strojovny plnou parou vpřed a hned zase kormidelníkovi docela vlevo. Tím se stalo, že Titanic nenarazil na ledovec přídí, na což byly lodě v té době lépe připraveny, ale led skrytý pod hladinou roztrhl dno lodi na pravoboku asi tři metry nad kýlem. V tomto zmatku navíc při volání o pomoc vypočítal špatně pozici lodi, na což se přišlo teprve v roce 1986 při objevení vraku lodi.
Byl osud Titaniku opravdu předurčen? Víc si o tom můžete přečíst v dalším článku.
Autor - Balicka B