Bible je nejznámější knihou na celém světě. Jde o základní a zcela neměnné dílo, které nás doprovází po mnoho staletí. Každý v ní vidí kousek své pravdy a sebepoznání. Výklad může být opravdu pestrý, a co člověk, to názor, ale je možné, aby se v ní pradávní zapisovatelé zmiňovali o existenci UFO? Chtěli se snad naši předci s námi podělit o své zkušenosti a my je prozatím jen přehlíželi? Australan Bill Watson se před mnoha lety pustil do překladu jednotlivých pasáží a přichází se zajímavými interpretacemi. Především jde o Ezechielovo proroctví, které v sobě skrývá svědectví o pozoruhodných létajících objektech. Na tuto stopu přišel už v letech 1950, avšak až po objevení záhadných egyptských reliéfů s vyobrazenými vrtulníky se rozhodl, že vyjde se svým poznáním na veřejnost.
Co doopravdy Ezechiel spatřil?
K velmi zvláštnímu setkání mělo podle Bible dojít u řeky Chebar v Kaldejské zemi, což je území nynějšího Iráku. Zde vám pro představu necháme nahlédnout do písma svatého, jak jest zapsáno v Bibli Ezechielovo svědectví.
Hle – spatřil jsem, jak se od severu žene větrná bouře: obrovitý mrak šlehající blesky, obklopený jasnou září a zprostřed toho žáru jakoby třpyt žhnoucího vzácného kovu.
Zprostřed vystupovaly jakoby čtyři bytosti. Napohled se podobaly člověku, ale každá z nich měla čtyři tváře a čtyři křídla. Nohy měly rovné, ale chodidla měly jako býčí kopyta, třpytící se jako vyleštěný bronz. Ze všech čtyř stran měly pod křídly lidské ruce. Měly čtveřice tváří i křídel a těmi křídly se dotýkaly navzájem. Všechny se pohybovaly přímo vpřed, cestou se neotáčely. Jejich tváře vypadaly takto: Každá z té čtveřice měla zepředu tvář lidskou, zprava tvář lví, zleva tvář býka a zezadu tvář orla. Takové měly tváře.
Křídla měly rozpjatá vzhůru; dvěma se všechny dotýkaly navzájem a dvěma si přikrývaly tělo. Každá se pohybovala přímo vpřed. Kamkoli zamířil Duch, tam šly, cestou se neotáčely. Napohled se ty bytosti podobaly žhavému uhlí nebo pochodním. Mezi bytostmi planul jasně zářivý plamen, z něhož se blýskalo a ty bytosti se míhaly sem tam jako blesky.
Díval jsem se na ně a hle – při každé z těch bytostí se čtyřmi tvářemi stálo na zemi jedno kolo. Jejich vzhled a složení bylo následující: Třpytila se jako chrysolit a všechna čtyři vypadala stejně. Složení měla takové, že napohled bylo jakoby kolo uprostřed kola. Když se pohybovala, mohla jet na všechny čtyři strany, cestou nezatáčela. Loukotě měla ohromné, až z nich šla hrůza, a každá z těch čtyř loukotí byla kolem dokola plná očí.
Když se bytosti pohybovaly, hýbala se kola s nimi, a když se bytosti vznášely nad zemí, vznášela se i kola. Kamkoli zamířil Duch, tam šly – kamkoli Duch zamířil. Kola se s nimi také vznášela, neboť ta kola měla v sobě ducha života. Když se bytosti pohybovaly, kola se hýbala; když stály, stála, když se vznášely nad zemí, vznášela se i kola spolu s nimi, neboť ta kola měla v sobě ducha života.
Nahoře nad hlavami těch bytostí se prostíralo cosi jako třpytivá křišťálová klenba, budící hrůzu. Pod tou klenbou bytosti vzpínaly křídla k sobě navzájem a každá z nich měla ještě dvě křídla, jimiž si přikrývala tělo. Slyšel jsem zvuk jejich křídel jako zvuk mohutných vod, jako hlas Všemohoucího. Když se pohybovaly, znělo to jako hřmění, jako hluk armády. Když se zastavily, křídla složily.
Stály tam se spuštěnými křídly, když vtom se nad klenbou nad jejich hlavami ozval hluk. Nahoře nad klenbou nad jejich hlavami bylo cosi podobného safírovému trůnu a nahoře na tom trůnu – kdosi podobný člověku. Jakoby od jeho pasu vzhůru jsem viděl cosi jako třpyt žhnoucího vzácného kovu; kolem dokola byl obklopen jakýmsi ohněm. Rovněž jakoby od jeho pasu dolů jsem viděl jakýsi oheň, vydávající jasnou zář kolem dokola.
Jako duha na mracích v deštivý den, tak vypadala ta jasná záře kolem dokola.
Takové bylo zjevení podoby Hospodinovy slávy. Jakmile jsem to spatřil, padl jsem na tvář a tehdy jsem slyšel promluvit hlas
Mohlo jít o vrtulník?
Pokud si uvědomíme, že text byl sepsán před více než šestadvaceti stoletími, tak musíme přiznat, že jde o vskutku zajímavé počtení, které jako by popisovalo let vrtulníku vyšlého z mateřské lodi, ale kde by se tam vzal? Šest let po tomto příběhu se poprvé v Číně objevily rotující hračky zvané „káča“, jež známe i my. I tolik věhlasný nákres spirálového letadla malíře Leonarda da Vinciho stojí za malou zmínku. Na první vzlet přístroje vyrobeného lidskou rukou jsme si museli počkat, až do roku 1907, kdy do 80 centimetrů vzlétla první helikoptéra vůbec. Za sestrojením stál Paul Cornua a Louise Breguet. Co se textu týče, tak jde o nejlepší svědectví historie lidstva. Přesné vyobrazení vrtulníku z naší současnosti je velmi nápadné. Čtyři rovná křídla měnící se v pohybu na kolo, obklopující tělo pod sebou, je dostatečným vodítkem, i pro ty nejzatvrzelejší skeptiky. Ezechiel spatřil něco, čemu nerozuměl a doposud to neviděl a jeho výpověď je úchvatná. Smyšlenost se v daném případě vylučuje, jelikož by šlo o velkou náhodu, kdyby tak přesně popsal stroj, který bude brázdit nebeské oceány až o pár tisíciletí vpřed.
Hieroglyfy a stroje
Pokud budeme pořádně pátrat po dalších historický důkazech o nevysvětlitelných svědectvích létajících strojů, tak nás nohy zavedou k hinduistickému rukopisu. Stejně tak můžeme najít podobenství v příbězích o nebeských božstvech, kde Thor, Jahv, Zeus nebo Illapa hrají hlavní roli. Možná nám něco naznačí i australské točící řehtačky tamních domorodců. Ty mají také svou minulost, a jak víme, kultura jejich ražení vyrábí a malují většinou to, co doopravdy vidí. Odhalení v letech 1997 přineslo nové světlo do celé problematiky. Fotografie Alana Alforda pořízená v chrámu faraona Séthiho I v Abydosu vyrazila dech mnohým badatelům. Na reliéfu se objevují zvláštní stroje nápadně připomínající vrtulník, tak jak ho známe my.
Věštecké schopnosti
To potvrzuje Ezechielovo svědectví, že se mohl stát svědkem vyspělejší technologie, než kterou mohl znát, proto si ve své výpovědi vypomáhal s různým podobenstvím a přirovnáním ke kolům a zvěři. Pro nás se stali vrtulníky běžnou součástí života, ale přiznejme si, že kdykoliv proletí nad naší hlavou, nutká nás to k ohlédnutí. Že by šlo o zakódovaný pocit z dávné minulosti? Ezechiel přirovnává hřmot k masivní bouři, ovšem my známe UFO jako velice tichý a nenápadný úkaz.
Autor - Patrik Chlumecký