Stojíme před ní v úžasu stejně jako desítky generací našich předků. Velká Cheopsova pyramida. I když se to zdá neuvěřitelné, víme o té největší hromadě kamení na Zemi žalostně málo. Hlavně proto, že v pyramidě samotné nebyl nalezen jediný nápis, jediný obrázek nebo hieroglyf. Prostě nic. Máme před sebou asi 2,5 milionu kamenných bloků několik podivných komor, prázdný sarkofág a spoustu otazníků. Pyramida zvaná Cheopsova byla dávnověkou památkou a turistickou atrakcí již pro staré Řeky a Římany. Kupodivu nikoho tenkrát nenapadlo podívat se dovnitř anebo na to tehdy nebylo dost sil a prostředků. Až v 9. století n.l. tento problém razantně vyřešil bagdádský chalífem Mamunem. Poháněn vidinou nevídaných pokladu nechal do nitra pyramida a ke svému hlubokému zklamáni ji našel zcela prázdnou. Do dvacátého století vstoupila Cheopsova pyramida jako dokonale prozkoumaná.
Nové skutečnosti
Víme, že uvnitř se nachází celkem tři komory, Královská, královnina a Skalní, systém pěti odlehčovacích komor, několik spojovacích chodeb včetně impozantní Velké galerie a šest tzv. ventilačních šachet. O skutečném účelu těchto vskutku bizardních vnitřních prostor nevíme s jistotou vůbec nic. Jenom to, že naprosto nelogicky a nehospodárně zabírají asi jedno procento celkového objemu pyramidy. Archeologové dlouho považovali jejich počet za konečný, jenže konec dvacátého století přinesl i řadu nových výzkumných metod. Francouzští architekti Dormin a Goidin využili v roce 1986 kosmické záření jako rentgen a na základě svých měření usoudili, že prázdné prostory zabírají až 15% objemu pyramidy.
Starověký beton
K podobným závěrům došel o rok později i japonský tým vedený profesorem Jošimurou. Egyptologové a egyptské úřady tato měření ignorují, i když profesor Jošimura dostatečně dokázal svoji kvalifikaci objevením druhé tzv. Sluneční bárky, po tisíciletí pohřbené v písku. Některá z těchto měření napovídají i to, že pyramida nemusí být nutně z vápence, jak se dosud předpokládalo, ale že na její stavbu mohl být použit také nějaký druhu starověkého betonu, možná vůbec prvního betonu na světě. V jednom z domnělých vápencových bloků byl dokonce nalezen lidský vlas ! Tato "betonová" teorie by také hladce a elegantně vysvětlila všechny technické a organizační nejasnosti související s výstavbou tak obrovského díla.
Otvírač cest
Tím však ještě není překvapením konec. Pod chodbou ke Královnině komoře byl v roce 1986 objeven další dutý prostor. Z neznámých důvodů je naplněn několika kubíky křemenného písku. Další nově objevená dutina se skrývá i za severozápadní stěnou Královniny komory. A v březnu 1993 se po mnoha technických i byrokratických komplikací vydal na svoji výzkumnou misi do Jižní šachty Královniny komory robotek Rudolfa Gantenbrinka. Jeho konstruktér ho příznačně pojmenoval Upuaut (čili Otvírač cest). Po šedesáti metrech jízdy se nakonec musel zastavit před kamennými dvířky, opatřenými kovovými (?) úchyty. Ke stěně pyramidy zbývá od tohoto místa ještě 18 dosud neprobádaných metrů.
Výzkumy zakázány
Další výzkumy však Gantenbrinkeovi egyptské úřady prostě zakázaly. V téže době se objevily také pochybnosti o skutečném stáří pyramidy. Podle řady indicií by Cheopsova pyramida, její Údolní chrám a Sfinga mohly být staré až neuvěřitelných 12.000 let! To je ovšem také doba rozkvětu legendární Atlantidy. Tím se ovšem dostáváme na velmi tenký led spekulací a domněnek, které jsou archeologům bytostně protivné. Touto averzí ortodoxních archeologů vůči všem jen trochu odvážnějších hypotézám však není možné vysvětlit neskutečně liknavý až sabotérský přístup egyptských úřadů a egyptologů ke všem těmto novým objevům. Na průzkum celé roky čekají nejen nově objevené komory v Cheopsově pyramidě, ale také dutý prostor pod předními tlapami Sfingy, tunel na její severní straně a bůhví, co ještě. Význační egyptologové, jako dr. Zahi Hawassa z Egyptské památkové péče a jeho zahraniční kolegové však zatím místo výzkumu nově objevených prostor plánují konferenci na lodi při okružní plavbě kolem Aljašky!
Autor - Jitka Lenková - www.zahadno.mysteria.cz