Noční můra Zambie: Čipekve

Noční můra Zambie: Čipekve

 


Majestátní obluda vytrhávající z klidného spánku domorodé obyvatele oblasti střední Afriky. Plaz, který ještě před necelým stoletím budil nevídanou pozornost u mnohých cestovatelů. Řeč je o tvoru, kterého afričtí domorodci nazývají Čipekve a který by mohl být klidně dosud neobjeveným druhem varana nebo možná dokonce i dodnes přeživším dinosaurem. Zvíře je podle popisu údajných očitých svědků v kohoutku vyšší, než dospělý člověk a na délku by mohlo mít i více než osm metrů.

 

Tvor, který se živý hrochy

Podle popisu by mohl Čipekve odpovídat například varanovi Megalania Prisca, který se objevoval ještě před dvaceti tisíci lety na území Austrálie a v této zemi je podle nepotvrzených zpráv vídán dodnes. Je možné, že podobný živočich stále žije i na území Afriky? Čipekve se prý běžně živí hrochy, nosorožci či velkými rybami, nicméně nepohrdá ani lidským masem. V některých jezerech střední Afriky přitom hroši navzdory očekávání dnes vůbec nežijí, což by mohlo být nepřímým důkazem o existenci tohoto obřího ještěra. Domorodci ale toto stvoření, kterému říkají také Libata, považují v dnešní době za vymřelé, když už v době největšího zájmu cestovatelů na počátku 20. století bylo již údajně velkou vzácností Čipekveho potkat.

 

Uctívali ho jako boha

Český spisovatel a kryptozoolog Jaroslav Mareš (*1937) se koncem 60. let od jistého domorodce dozvěděl, že domorodci v dávné minulosti uctívali Čipekveho jako Boha, kterému poskytovali krvavé oběti. Jde o nereálnou pohádku nebo se toto vyprávění zakládá na pravdě? Anglický cestoval Trader Horn (1861 - 1931) podle vlastních slov měl možnost při návštěvě jakési jeskyně vidět kresbu, na které mohl být Čipekve nakreslen. Šlo o vyobrazení ještěra, který se přibližuje k vyděšeným a spoutaným otrokům.

 

Poslední zmínky

Zatím poslední indicie přišla v roce 1986. V Anglii totiž byla objevena kostra dinosaura pojmenovaného Baryonyx walkeri, jenž takřka odpovídá Čipekveho popisu. Je tedy možné, že toto zvíře žilo ještě před několika málo lidskými generacemi na území střední Afriky? 

 

Autor: Marek Veverka

 

***