Válka ve Vietnamu se stala symbolem nešťastného rozhodnutí americké vlády, jež poslala tisíce vojáků do nevlídného prostředí, aby hájila vyšší zájmy. Američtí vojáci měli za úkol zneškodnit vietnamského nepřítele. Nehostinná džungle, však skrývala ještě jedno hrůzné tajemství – Šan tu.
Záhadné úmrtí
Koncem 60. let byli čtyři členové posádky nuceni vyskočit z hořícího letadla. Záchrana života je na prvním místě, ovšem to kam směřovaly jejich padáky, už tak příjemné nebylo. Zrádná a neprobádaná džungle poblíž vesnice Lang Mo, se pro ně měla stát útočištěm, než je najdou jejich kolegové. Každý z nich dopadl o kousek dál. Jeden z vojáků prudce narazil do stromu a zůstal zachycený v korunách, kde po nějakém čase usne vyčerpáním. Ze spánku ho probudil zvláštní hvízdavý zvuk, záhy na to se pod stromem objevil třímetrový tvor podobající se opici. Nějaký čas se snažil vyškrábat za ním na strom. Ovšem po několika neúspěšných pokusech netvor odchází neznámo kam. Právě tento voják, který uvízl ve stromě, byl jediným ze čtyř, který přežil. Ostatní měli zlomené vazy, ruce a nohy. Zabil je záhadný tvor, o kterém voják přesvědčeně vypovídal?
Šantu - šílenélné monstrum z džungle
Australský antropolog a záhadolog zároveň Helmut Loofs-Wissow, je přesvědčen, že přízrak v džungli přebývá a čeká na své odhalení opředené důkazy. Koncem 90. let se vydává po jeho stopách. Podle vesnických domorodců tento tvor sídlí i v Kambodži, Laosu, Malajsii nebo Thajsku. Skrývá se v nepropustné džungli, a to je důvod, proč do dnešních dob ještě nebyl odhalen. Nespočet listového, stromů, zeleně a neprobádané flory mu vytváří skvělé podmínky pro ukrývání před okolním světem. Helmut sesbíral nepřeberné množství výpovědí a svědectví od vojáků, ale i místních obyvatel. Jeho pátrání se zaměřovalo na Vietnamsko – Laoskou oblast. Američtí vojáci s tímto tvorem mají neblahé zkušenosti. Jejich nevýhoda spočívala v tom, že nerozeznali, kdy se Šan tu blíží. Domorodci z vesnic už věděli, kdy se jít raději schovat. Podle jejich výpovědí jde o velmi nebezpečného a agresivního lidoopa se zvláštní tváří, který neměl rád lidi. Jeho vychytralost při lovu se násobila jeho silou. Tato kombinace smrtících dovedností se stala osudným mnoha návštěvníkům tamních pralesů.
Libuje si v pomalé smrti
Jeho oblíbenou variantou usmrcení je rychlé zlomení vazu, nebo pomalá smrt. Libuje si v bolesti a není výjimečné, když své oběti zlomí ruku či nohu a odtáhne si jí do svého doupěte, kde jí posléze sežere. Dokáže být rychlý a nečekaný. „Náhle se objeví a vaše tělo se prohne pod tlakem jeho silných rukou,“ říkají vesničané. Tento postup zabití by odpovídal i způsobu smrti oněch vojáků. Někteří mluví o tom, že si schovává trofeje v podobě hlav usmrcených, z těchto důvodů dostal přezdívku „ďábelský lovec hlav. Pokud se tyto historky Vietnamci vymýšleli, aby zastrašili nenáviděné americké vojáky, proč právě ty tři nalezené se zohaveným tělem jednoduše nezastřelili nebo nepodřízli? Zároveň se dá předpokládat, že by vycvičení vojáci pár útočníků přemohli. Na místě nebylo nalezeno patrných stop po boji. Jako by někdo přišel, zlomil jim vaz a v klidu odešel. Zprávy o krvelačné bestii se linou ze všech koutů dané oblasti. Lidé jsou vyděšení a do džungle nechodí moc daleko.
Může to být Gigantopiték.
Antropolog a světově uznávaný spisovatel Jeffrey A. McNeely (*1944) se svým blízkým kolegou P.S. Wachtelem, se ve své knize (Duše tygra) zmiňují o jedné dechberoucí zpovědi. Americký důstojník vypovídá, že před jeho zraky třímetrový tvor podobný lidoopovi utrhl jeho podřízeným hlavy. Obdobné vyprávění zachytí od několika veteránů i uznávaný vědec Russel Giochon se zaměřením na vyhynulého tvora Gigantopitéka, který vymřel před deseti tisíci lety. Dle těchto závažných svědectví to vypadá, že v této části planety přežívá. Nepropustná džungle mezi Vietnamem a Laosem je jedna z nejméně probádaných míst na naší planetě a není nemožné, že by se zde Gigantopiték skrýval.
Nahrává tomu i fakt, že jediné ostatky tohoto prehistorického tvora pochází právě z této oblasti. Odpovídající je i výška a barva srsti, dle výpovědí svědků. Američtí vojáci tomuto postrachu říkali obrovská gorila, ovšem o tu v tomto případě nejde. Stejně jako gigantopiték i Šantu je obdařen velkou sílou. Je možné, že by se bez povšimnutí dočkal 21. Století a stále mezi námi žije? Nebo jde o zatím neznámý druh opočlověka?
Zmasakrovaná francouzská expedice
Thajský nosič podpírá horečkou zmítaného francouzského lovce. Posadí ho na kámen, když v tom se v houští za nimi ozve hlasité hvízdání. Muže ovládne strach. Dva dni pře oním zvukem prchají a teď je to tak blízko. Šan tu má rád strach své oběti a hrátky na kočku a myš mu nejsou cizí. Při útěku před ně dopadne zohavené tělo jejich kamaráda. Má zlámané všechny kosti v těle. Je to jasné, umřou tady. Ovšem neznámý vrah z džungle je nechá a oni se pološílení vypotácejí z pralesa ven. Jejich historka se vypráví od roku 1987. Prý jejich kolegy zabila stvůra. Expedici započalo 6 lidí a vyšli pouze dva. Tato událost se odehrála v Laosu, kde tomuto tvoru přezdívají Tok. Nabízejí se dvě vysvětlení. Buďto se pozabíjeli sami nebo doopravdy narazili na nebezpečného vraha.
Autor: Patrik Chlumecký