První žena, která přeletěla Atlantik. Žena, pro kterou tento titul byl málo a v roce 1936 začala plánovat let kolem světa, který se jí stal osudným. Pojďme se společně podívat do časů a míst, které tato nadaná dáma obývala, kde vzala tu odvahu a proč vůbec chtěla pokořit tuto vzdálenost. Podle jejího životního příběhů byl natočen i film z roku 1994 - Poslední let Amelie Earhartové.
Život obyčejné holčičky
Amelia Mary Earhartová se narodila v domě svých prarodičů ve městě Atchison a podle tehdejších zvyklostí byla pojmenována po svých babičkách – Amelii a Mary. Už jako malá dostala přezdívku ,,Meeley“, což znamená vůdce a celá výchova jí i její sestry Grace byla velice netradiční. Otec příliš neuznával něžnou výchovu dívek a naopak v nich od malička povzbuzoval nadšení pro dobrodružství a adrenalin. Zřejmě i proto vyměnily panenky za lezení po stromech a lov krys.
Navštěvovala střední školu Hyde Park High School, kde již toužila vyniknout z průměrnosti ostatních dívek. Často si z novin stříhala titulky a články o ženách, které vynikaly ve spíše mužských oborech – režie a produkce, reklama, strojírenství a jiné.
Když v průběhu první světové války navštívila svou sestru v Torontu, spatřila zraněné vojáky a motivovalo jí to k cestě stát se ošetřovatelkou. Její povinnosti u Červeného kříže zahrnovaly přípravy jídel pro pacienty se speciálními dietami a rozdávala předepsané léky v nemocniční lékárně.
Zrození hvězdy
28.prosince 1920 v Long Beach letěla v letadle s přítelem svého otce Frankem Hawksem, který byl přezdíván ,,závodník se vzduchem“. Tento let měl na Amelii obrovský vliv. Rozhodla se, že se chce za každou cenu naučit létat. Pracovala na mnoha místech, například jako fotografka či řidička kamiónu, aby si vydělala na hodiny létání a 3.ledna 1921se jí tento sen splnil.
Létání zcela propadla a jen pár let od své první lekce se rozhodla pro transatlantický let, který, jak je známo, dopadl na výbornou a v roce 1930 dokonce překonala další rekord – jako první žena letěla rychlostí kolem 290 km/h, což bylo na tehdejší poměry pro ženu nevídané.
Let kolem světa
V roce 1937 se na Havaji vzneslo letadlo, které pilotovala Amelia Earhartová, žena, pro kterou bylo překonávání zavedených pravidel běžnou součástí všedních dnů. Avšak v tomto případě daleko nedoletěla, neboť byla poškozena pneumatika jejího letadla a pilotka byla nucena se vrátit.
Druhý pokus již byl úspěšnější – alespoň ze začátku. Nyní jí společnost v letadle dělal navigátor Fred Nooanem a cesta probíhala bez problémů. Proletěli Jižní Ameriku, Afriku, Indii a část Asie. Měli za sebou 35 000 kilometrů cesty a do zdárného konce jim zbývala pouhá třetina – nepatrných 11 000 kilometrů. Při letu nad Pacifikem však nastává velká černá díra – radiové spojení letadla se ztratilo a letadlo zmizelo. Tehdejší prezident Franklin Roosvelt nařizuje pátrání po letadle, avšak je bezvýsledné. Mnozí se domnívali, že i kdyby mělo letadlo nějaké problémy, možná se dvěma pasažérům ještě podařilo přistát na nějakém ostrově, avšak většina lidí si připouštěla druhou, pro piloty určitě úctyhodnější variantu – zřícení letadla do moře.
Rozhřešení
Ani po několika desítkách let nejsou odborníci schopni říct, co přesně se tehdy stalo, ale příběh nečekaně nabírá obrátky. Na ostrově Nikumaroro v jihozápadním Pacifiku byla nalezena kost (pravděpodobně z prstu ruky), kousky kapesního nože, předválečné americké láhve a pudřenka.
Expedice, která ostrov prohledávala nalezla i pozůstatky menších ohnišť, rybí a ptačí kosti a především, jako scéna vystřihnuta z Robinsona, lastury ústřic seřazené do řady, jakoby se někdo snažil do nich zachytit dešťovou vodu.
Fanoušky slavné letkyně a jejího navigátora tato informace naprosto paralyzovala. Vyvrací tak rychlou smrt při pádu letadla, ale naopak potvrzuje zdlouhavé umírání trosečníků způsobené nedostatkem pitné vody.
Autor - Balicka B