Čučuna aneb děsivý tvor na Sibiři
Kdo nebo co to vlastně je? Člověk nebo opice? Sibiřské pláně okupuje kromě skrovného počtu obyvatel i jeden záhadný živočich, děsivý a podivný zároveň. A to jak pro širokou veřejnost, tak pro odborníky. Čučuna, jak se tomuto prazvláštnímu tvoru přezdívá, byl už údajně mnohokrát spatřen, ale jeho odchycení se zatím nepodařilo.
Jak jen mohl takový tvor vzniknout? Jedná se o tvora údajně vyhynulého, nebo jde jen o produkt mezidruhového křížení? S jednou zajímavou teorií přišel ve své knize "Člověk neandrtálský stále žije" (L´homme de Néanderthal est toujours vivant) ruský historik Boris Fjodorovič Poršněv (1905-1972).
Jde o potomka neandrtálců?
Podle profesora Poršněva se evoluce člověka neandertálského dělí do dvou větví. Jedna z nich směřuje vývojem mozku k modernímu člověku, druhá využívá stávajících schopností k adaptaci na okolní prostředí. Moderní věda ale existenci varianty číslo jedna nepřipouští, neboť z neandertálců prý současný člověk nepochází! Je ale možná existence varianty číslo dvě, která se skrývá v člověkem neprobádaných částech světa? Čučuna tedy může být evolučním potomkem člověka neandertálského...
Čučuna byl skutečným obrem
Výška člověka neandertálského se podle kosterních pozůstatků soudě pohybovala zhruba mezi 1,5 až 1,6 metru, popis očitých svědků Čučuny ale hovoří o stvoření daleko vyšším - údajně 2 až 2,5 metru. Prošel Čučuna týmž vývojem, jako moderní člověk? Vzrůst průměrného současného člověka a jeho předků vykazuje podobné parametry. Čučuna navíc prý používá oděv a jednoduché pracovní nástroje. Probíhal jeho vývoj tak pomalu, nebo jen začal o nějakou dobu později, než ten lidský?
Tvor podobný Čučunovi prý žije v oblasti Kavkazu, nic ale nepoukazuje na podobný stupeň vývoje. Zmýlil se tedy profesor Poršněv? Nejsou tito tvorové na Kavkaze pouze potomky první vývojové větve člověka neandertálského, o kterém hovořil ve své knize?
"Čučuna je člověk. Živí se divokou zvěří a maso jí syrové. Podle očitých svědků stáhne divoké zvěři kůži a nosí ji pak na sobě. Žije v doupěti jako medvěd. Jeho hvizd děsí soby i lidi. Člověk však na něj narazí málokdy, a i pak jej pouze zahlédne, jak utíká pryč. Má černou tvář a lze v ní jen těžko rozeznat nos a oči. Čučunu je možné vidět pouze v létě." Právě takto popisuje Čučunu sovětský historik a etnograf Gabriel V. Ksekofontov (1888-1938) ve své knize Uranchaj Salachar. Znamenají záznamy tohoto vědce, že Čučunu provází podobně jako mnoho dalších jiných tvorů zimní spánek?
Mulena, Džulin, Abas?
Čučuna je pojmenování od obyvatel Jakutska. Existují ale i jiné názvy pro tohoto záhadného tvora, například Kučuna, Mulena, Kedjeki či Abas. Tunguzové užívají výrazu Chejake a na Čukotce je běžné pojmenování Mirygdy či Džulin.
Nabízí se také otázka, jak početní Čučunové vlastně jsou? Potkávají očití svědkové stále dokola jen několik málo exemplářů nebo jde o poměrně dost početné "kmeny"?
Autor: Marek Veverka