"Ostrov ledu a pozdezmního ohně", jak bývá Island někdy nazýván, je od nepaměti semeništěm nejrůznějších legend. Lidový folklór oplývá mnohými pověstmi o tajemných tvorech, kteří stále unikají pozornosti vědy. Záhadná stvoření ze staroislandských ság však přecejen nemusí být pouhými pohádkami z bohatého bájesloví. V jednom z ostrovních jezer je totiž již několik století pozorována podivná obluda, která naposledy rozvířila odborné debaty kryptozoologické obce začátkem tohoto měsíce... Kryptid, který podněcuje veřejný i odborný zájem, byl v jezeře monitorován 2. února 2012. Na mezisíti se objevilo jeho video, natočené místním filmařem a očitým svědkem Hjotorem Kjerulfem.
Kryptozologie islandské země
Na snímku je jasně vidět dlouhý úzký trup, který proporciálně připomíná hada. Cestu si razí mrazivými vodami jezera kolem shluků ledových ker. Natočený materiál, který veřejně poskytla agentura Reuters, samozeřjmě nemohli nechat bez komentáře přední představitelé kryptozoologického světa. "Dle mého názoru má zvíře na snímku až příliš robotický pohyb," uvedl Loren Coleman, ředitel Mezinárodního kryptozoologického musea (Portland, SSA). V současné době má údajně probíhat šetření autenticity p. Kjerulfova videa. Další teze, které se pokoušejí vyzkoumat identitu záhadného objektu, tvrdí, že jde pouze o rybářskou síť unášenou proudem (přičemž k této teorii se přikláním i já osobně - pozn.aut.) nebo hejno ryb. (Zdroj videa: zde) Podle oblasti výskytu, tedy jazera Lagajfjót, získala islandská příšera také svou přezdívku, které pro ni užívají místní lidé - Lagarfljotsormurinn.
Jezerní příšera
Jezerní příšera se příliš nepodobá své skotské "sestřenici" Nessii (Nessiteras rhombopteryx), přesto bývá v médiích často zmiňována právě v souvislosti s ní. Má dosahovat délky přes 15 metrů (pro srovnání - velikost Nessie se pohybuje v rozpětí 15 až 20 metrů - pozn. aut.) a její první pozorování se datuje do roku 1345. Nejdůvěryhodnější zrpáva pak pochází z r. 1998, kdy ve prospěch její existence svědčí dokonce skupinové svědectví učitele a několika žáků. Zda jde v případě Lagarfljotsormurinna o skutečného tvora, omyl, přelud či pouhý podvod, je věcí dalšího vyšetřování.
autor - anna puchernikova