Historie
Hrad byl vystaven na ochranu zemské hranice jedním z nejvlivnějších mužů všech dob, Karlem IV. Původně se jmenoval Karlsberg (Karlova hora), ale postupem času se název zaoblil do výrazu Kašperk. Hlavním stavitelem se stal Vít "Hedvábný" roku 1356 až 1361, ovšem traduje se, že spolu s ním na stavbě asistoval Michal Parléř, jenž byl ménně známým bratrem Petra Parléře. Hrad byl dokončen během 5-ti let.
Ač byl Kašperk hradem královským, králů ve svých komnatách měl za svůj dosavadní čas poskromnu. Většinou sloužil tzv. zástavním držitelům, což byl důsledek nemalých dluhů. Hrad sloužil jako popravní místo,kde bylo uťato bezpočet hlav hříšníků, hrdelních zločinců, kapsářů a nepohodlných lidí.
Tajemné pověsti
Smrt Tovaryše
Hrad byl dlouho neudržovaný a pustnul. Každý kdo ho znal se mu raději vyhýbal obloukem a ti, co ho neznali, se po jeho spatření mnohdy rozmysleli, jestli se kněmu přiblíží ještě o krok blíže. Pověsti a báchorky se převalovaly v ústech mnoha opilců, řečníků a místních vypravěčů, díky čemu se stal nejstrašidelnějším hradem v Čechách. Jednoho pozdního večera šli kolem tři tovaryši, jež k jejich smůle byli nuceni zaběhnout pod nevlídný stín Kašperského hradu. Polorozpadlé komnaty na kraji hradebního opevnění se staly po zbytek noci jejich útočištěm. Ty k nim nebyly vůbec milosrdné. Z útrob hradu se ozýval křik a řinčení zbraní. Trojice vystrašených tovaryšů se neodvážilo, ani prst vystrčit ze svého úkrytu a tiskli se k sobě, jak malé vyděšené děti. Při brzkém rozjasnění se vydali vypátrat, co se vůbec onu noc dělo a vstoupili na nádvoří tajemného hradu. V tu chvíli spatřili ve vzduchu levitující meče, jak se křižují a bojují se sebou, jako by je držely samotné duše rytířů z dávných dob. Jeden z nich tasil svou zbraň a s neblahými úmysly, se rozeběhl vpřed proti neviditelným bojovníkům. Ve snaze zahnat domnělou halucinaci vběhl do dechberoucího ryku a v něm utrpěl smrtelné zranění. Jeho hlava se před zraky kamarádů stojících opodál s otevřenými ústy a strachem ve tváři, odkutálela stranou. Ti dva se dali na úprk směrem k městu, kde našli pomoc u místních obyvatel.
Místní, vybaveni zbraněmi se hnali ke hradu, na kterém vládlo hrobové ticho. Uvnitř na nádvoří ležel tovaryš, z nějž pomalu vytékala krev. Známky po boji byly v nenávratnu. Místní naložili tovaryše a pomalu se linuli k hlavní bráně, která se náhle uzavřela a nebylo s ní k hnutí. Zmatení a vystrašení obyvatelé zkoprněli a nevěřícně po sobě pokukovali. Náhle se, vysoko nad nimi v cimbuří zjevila stará žena zahalená do roucha, která jim přikázala složit zbraně, což bez mrknutí oka udělali. Po té se brána otevřela a oni mohli bez dalších problémů odejít.
Toho večera se dva tovaryši posilnění pivem rozhodli v místním hostinci vyprávět, co přesně zažili a viděli. Možná raději měli vzít nohy na ramena a už se nikdy nevracet. Dveře od hostince se znenadání rozrazily a do vnitř vnikly dva meče, jenž je za nesnesitelného křiku rozsekaly na kousky a vytratily se. Hostinec se proměnil v krvavou lázeň.
Nezbední kostlivci
Kdysi dávno měl hrad Kašperk svého hlídače, jenž dbal a střežil zchátralý hrad před pocestnými bandity a loupežníky. Jeho útočiště bylo vedle místnosti, do které raději nechodil. Místnost byla mnoho let zamčená, prý skrývala strašidla a ze strachu, aby se nenaštvala je tam raději nechal v klidu odpočívat. Pro toto neměl pochopení jeho přítel - hlídač z vedlejšího hrádku - a vynutil si vstup do záhadné místnosti, před kterou se hlídač z Kašperku pokorně hrbil. Hlídač z Hrádku si s ním výměnu službu, že se na ty jeho strašidla podívá. Na večer se schoval v místnosti, kde byly pouhopouhé dvě křesla, stolek a dvě lebky ležící očima pro ti sobě. Dlouhý rudý závěs sloužil jako dokonalý úkryt, kde mohl nevěřícný hlídač vyčkat na jakkékoliv změny. setmělo se a v křesle se zjevili dva kostlivci, jenž si nasadili lebky na svá místa a začali z vesela popíjet. Bujaré oslavy přerušila hádka a následná rvačka. To hlídač už nevydržel a vyskočil z úkrytu. V potu tváře 3x vyřkl jméno boží a kostlivci se vytratili. Podobných příhod se vyprávělo v okolí mnoho, a proto dostal Kašperk označení nejstrašidelnější hrad široko daleko a lidé se mu raději výhýbali obloukem.
Kašperk - romantická zřícenina umístěna na kopci. Povídá se, že je mezi zdmi hradu ukryt poklad, ale také se povídají pověsti ze hřbitova pod ním.
Prokletý kněz
Mladý kluk se šel pomodlit ke kapli u hřbitova, ale při rozjímání tvrdě usnul. Když se probudil, slyšel hluk a cinkání od oltáře. Kolem již byla tma, jen u oltáře hořely svíčky. Nikde nikdo nebyl, jen starý kněz, který se připravoval na mši. Kněz mladíka poprosil, jestli by mu pomohl odsloužit mši jako ministrant. Mladík souhlasil, protože již měl s ministrantováním zkušenosti, ale všechno mu přišlo podivné. Působilo to na něj zlověstně, jako by se mu to jen zdálo. Mladík přistoupil k oltáři a podíval se knězovi do tváře. Místo obličeje však uviděl lebku. Nohy mu zdřevěněli a mladík se nemohl ani hnout. Mši však statečně dosloužil a potom k němu kněz přišel a vše mu vysvětlil. Ještě za života vzal peníze za mši, kterou však nikdy nedosloužil, a tak nemohl najít klidu. Sto let trvalo, než nalezl klid. - Autor: Ondra Kytlica
Nebožtíci v kostele
Žena si v neděli odpoledne zdřímla a když se probudila, nevěděla kolik je hodin. Myslela si, že jde do kostela na čas, protože slyšela kostelní zvony, popravdě však byli 3 hodiny po mši. Když vešla do kostela, tak viděla, že je kostel plný, avšak něco nebylo v pořádku. Všimla si, že lidi, co jsou v kostele, vůbec nezná. Sednula si na volné místo, a v tom poznala jednoho muže, který už byl několik let mrtvý, a když se pořádně rozhlédla, pochopila jak se věci mají. Seděla v kostele plném nebožtíků. Záhy k ní přišla její bývalá sousedka, která již byla dávno mrtvá a pošeptala ji, ať co nejrychleji uteče a cestou zahodí svůj kabátek na hřbitově. Žena neváhala ani vteřinu a udělala přesně tak, jak ji přízrak sousedky poradil. Další den byl kabát nalezen na přilehlé cestě celý roztrhaný. - Autor: Ondra Kytlica
Současnost
Zvláštní věci se v okolí kašperského hradu dějí dodnes. Přilehlé lesy jsou sídlem čertů, skřítků, víl a duchů. Nejednomu ze zvědavých turistů se při nocování v okolí stali podivuhodné příhody. Poletující světla, zvuky, kroky, hlasy, temné postavy a zvláštní ledový vítr. To je jen malá ochutnávka, s kterou se na hradě Kašperk a jeho okolí můžete setkat.
Autor: Patrik Chlumecký