Do dnes neobjevené legendární poklady pradávné civilizace Inků lákají lovce z celého světa. Někteří svému pátrání po nesmírném bohatství zasvětili celý svůj život, aniž by nalezli jedinou indicií. Skoro veškerá pozornost při hledání vzácných artefaktů směřovala k peruánským horám nebo jihoamerickým džunglím, ale najdou se i tací, kteří jsou přesvědčeni, že to nejcennější se skrývá za polskými hranicemi.
Jedno je jasné. Do dnes tolik opěvované, Incké tajemství se neobjevilo a nadále čeká v neznámé skrýši na svého nálezce, pokud tedy bereme v úvahu, že existuje. Málo známý autor rozsáhlých citátů o Inckém pokladu Alejandro Garland ve své publikaci "Skryté poklady v Peru" uvádí velice zajímavé svědectví z města Cuzo. Událost se datuje do 16. století n. l. kdy konkvistador Pedro de Cieza de Léon napsal o záhadném rituálu na jevišti, v jehož středu byla umístěna nádherná socha Ticiviracochy. Pod tímto bohem byla umístěná socha Slunce vyhotovená z materiálu, který nedokázal Pedro určit. Historici deklarují, že Španělé znali všechny kovy, jenž Inkové používali, a proto zůstává otázkou, z čeho byla záhadná soška vyrobena a kde se nachází dnes.
Honba za pokladem
Garland doplňuje, že byla socha objevena výpravou roku 1572 u posledního vládce Inků Tupaca Amaru a po té se po ní slehla zem. Ovšem jiní hledači pokladů své pátrání zaměřili na Polský zámek Niedzica poblíž Krakova. Potomek šlechtice Sebastian Berzeviczy, se při své cestě do Jižní Ameriky oženil s princeznou královského rodu Inků. S ní zplodil dceru Uminu. Umina si později vzala synovce velkého válečníka Tupaca Amaru II. Jeho strýc byl bojovníkem a vůdcem velkého povstání proti kolonizátorům, ve kterém prohrál a byl pověšen. Velké jmění a dědictví tím pádem zůstalo jedinému pozůstalému a to Tupacovy Amarovi II.
Dědictví
Z bezpečnostních důvodů spolu s Uminou uprchli do Neapole, odkud se vydali do Benátek. Po 15 ti letech žití v anonymitě byl Tupac z neznámých důvodů zavražděn. Berzeviczy dostal strach o svou dceru a vnuka Antonia a odebral se s nimi na zámek Niedzica, kam za Uminou jezdily návštěvy z její původní vlasti. Prý ji předaly v kůži vázaný text s indiciemi, kde jsou ukryty poklady Inků i ten proslavený z jezera Titicaca. Umina byla zanedlouho zákeřně zavražděna a tím se stala věc kolem legendárního pokladu ještě více tajuplná. Jediný pozůstalý Antonio byl na popud stařičkého Berzevicziho poslán na Moravu k jeho příbuznému Beneszovi. Veledůležitý vázaný text s informacemi o pokladu se se smrtí Uminy ztratil neznámo kam.
Zlom v hledání
Roku 1946 potomek rodu Beneszových Andrzej uvedl, že se tajemství skrývá pod šestým schodem na zámku, kde byla nalezena olověná schránka a v ní byl obsažen vázaný text. Tato skutečnost se stala velice kritizovanou a mnoho odborníků se přiklánělo k pouhému žertu. Dokonce byl několik málo dnů před nálezem na zámku z jihoamerického oddělení. Národopisného muzea odcizen velice podobný dokument. Že by náhoda? Ovšem Beneszy na svém trval až do své smrti a celý svůj život zasvětil hledáním pokladu. Je dost možné, že něco odhalil, jelikož roku 1976 zahynul při záhadné autonehodě. Tajemství a cestička k vytouženému pokladu se mnoha hledačům jeho smrtí uzavřela, ale Beneszy měl dva příbuzné a možná, že nějaké tajemství prozradil jim.
Autor článku: Patrik Chlumecký