ítejte u dalšího pokračování seriálu o podmořských městech, kdysi možná nesmírně prosperujících lokalitách, dnes však ukrytých bez života pod mořskou hladinou. Město u západního pobřeží Kuby objevili před jedenácti lety kanadští vědci ze společnosti Advanced Digital Communications. Ti přitom hledali spíše vraky španělských lodí, které na prahu novověku posílali ke dnu angličtí piráti. Ve výsostných kubánských vodách nalezli zajímavě vypadající kamenné útvary, geometricky přitom precizně uspořádané...
Co by to jen mohlo být? V následujícím roce se Kanaďané do této tajuplné lokality vrací a pořizují velmi kvalitní snímky mořského dna. Na nich je patrná existence čedičových bloků. Přitom téměř dokonale vyhlazených. Na první pohled tyto kamenné bloky připomínaly silnice nebo nejrůznější budovy, snad možná i ve tvaru pyramid.
650 metrů pod hladinou moře tak bylo čirou náhodou objeveno možná až šest tisíc let staré město, které mohlo být na Kubě ohniskem první vyspělé civilizace. Přitom podle Josého Diaze Duova, jenž působí na kubánském Ministerstvu vědy, před šesti tisíci lety ještě Kuba nebyla trvale osídlena: "První obyvatelé se tu objevili asi před 4000 lety a podle dosavadních nálezů neuměli stavět silnice ani budovy, natož celá města. Byli spíš na nízkém stupni vývoje a bydleli převážně v jeskyních."
Je to město či jen hromada kamení?
Existují ale i vědci, kteří poměrně nově objevenou lokalitu považují jen za náhodný shluk kamení. Jak tvrdí Gabino La Rosa z Národního antropologického centra: "Nebyly nalezeny přesvědčivé důkazy o lidském působení. Je to bezpochyby pozoruhodný nález, může mít ovšem i vysvětlení přirozené, přírodní, nemusí jít o kulturní artefakt."
Dalším, kdo je ve věci tohoto objevu spíše opatrný, je oceánoložka Paulina Zelitsky, která mimochodem prohlašuje toto: "Jsou to rozhodně fascinující útvary, které opravdu budí dojem rozlehlého městského centra. Je ovšem naprosto nezodpovědné vyhlašovat něco podobného, dokud nejsou dostatečné důkazy.
Přitom, potápěči nic prozkoumat nemohou kvůli přílišné hloubce, a proto vše zůstává na práci sonaru, který je sice technicky vzato spolehlivým zařízením, ale určitě nemůže nahradit zkoumání za pomoci lidských rukou.
Kubánské potopené město může mít přitom i kulturní spřízněnost s Aztéky. Čedičové bloky jsou totiž poskládány velmi podobně, jako je tomu v případě Teotihuacánu, někdejšího aztéckého velkoměsta. Je tomu tak skutečně nebo jde jen o náhodnou "hromadu šutrů",
Autor - Marek Veverka