Předzvěst příchodu smrtky se spojuje s mnohými mýty a rčeními. Každá kultura má své specifické pořekadlo, či znamení, které nevěstí nic dobrého. V jistých zemích se traduje, že pokud zahlédnete děsivou bytost ve své bezprostřední blízkosti, tak si s vámi osud v následujících minutách pohraje. V jiných oblastech se zase sází na události, které jasně naznačují, že se neblíží nic dobrého. Pokud zapátráme v historicky dochovaných báchorkách anglického folkloru, tak naší pozornosti nesmí uniknout duch černého psa. Jeho planoucí červené oči a vysoká postava je pro něj typickou vlastností a nahání hrůzu především těm, kteří ho ještě nespatřili. Tento jev je spojován s ďáblem už několik staletí. Kdo ví, z jakého zdroje tato legenda vychází. V Irsku a sousedním Skotsku se můžeme setkat s vílou smrti, kterou místní nazývají Bakshee. Její pláč a kvílení je slyšet na míle daleko. Pokud se vydáte do lesů po setmění, tak si zahráváte se svým osudem. Spojené Království je protkáno nejrůznějšími duchařskými historkami. Tamní hluboké hvozdy k tomu přímo vyzývaly a každý se jim raději vyhýbal. A jak je na tom Česká republika? Takové zastavení hodin nebo pád obrazu je jasným signálem, že se někomu z rodiny přihodilo neštěstí. Ale i takové spatření havrana v neobvyklé blízkosti či místě má své nezaměnitelné kouzlo. Pokud bychom se měli zaměřit na celosvětově společný jev, tak to určitě je bota na silnici, která nedává moc šancí na přežití.
Patrik Chlumecký