Možná právě těmito slovy vyslal král Artuš své rytíře z Camelotu na strastiplnou cestu za nejposvátnější ze všech svátostí. Nejpřednější muži království bloudili po zemi a hledali grál, aniž by měli přesnou představu, co vlastně hledají. Věděli však, co se s nimi stane, až ho najdou - každý, kdo grál uvidí, se stane vnitřně blaženým, neporazitelným a pozemskými prostředky nezranitelným. Taková vyhlídka už za nějaké to riziko rozhodně stojí. Tehdy i dnes.
Co se stále hledá?
Po čem se tedy pátrá už dva tisíce let? Tradičně je za svatý grál považována nádoba, snad miska či pohár, do které byla zachycena Kristova krev, když mu byl na kříži proboden bok. Nechybí však ani domněnky, že kromě tradiční podoby číše mohla být oním kýženým grálem také biblická archa úmluvy anebo to, co v ní bylo tradičně ukrýváno. Archa úmluvy má totiž s grálem některé shodné vlastnosti. Zejména stejně jako grál vydává oslepivou zář, která je pro nezasvěcené a nepovolané smrtelně nebezpečná. Archa i grál jsou také schopné kohokoliv na místě srazit bleskem. Takový "grál" by spíše než pohárem mohl být nějakým technické zařízení (či jeho část), odkazem nějaké úplně jiné civilizace, než je ta naše.
Legendární předmět
Grálem v tomto slova smyslu by následně mohl být i tajemný idol templářů Bafomet, snad objevený před více jak tisíci lety snad zakladateli tohoto řádu v troskách Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. O tom, jak je pojem svatého grálu nevyjasněný, svědčí i možnost jeho snadné záměny s mnoha dalšími legendárními předměty, například s alchymistickým kamenem mudrců, se smaragdem, který vypadl z koruny Luciferovi při jeho boji s Bohem, s jakýmkoliv z nebe spadlým kámenem nebo s keltským magickým kotlíkem, s jehož pomocí lze vidět vzdálená místa, minulost a budoucnost a vyvolávat skryté síly. A k tomu všemu byvá ještě popisován jako "symbol všech splněných rajských přání... kořen a snítka zároveň".
Kde hledat?
Kde však hledat tuto zázračnou věc? Ve středověku mělo takové pátrání podobu spíše jen mystickou. Asi nejlépe je popisuje francký básník Wolfram von Eschenbach ve své básni Parsifal (1195-1219). Vyvolený hrdina se s grálem setkal v tzv. Hradu grálu, "odloučeném od světa a překypujícím pozemskými slastmi". Parsifal se později dovídá, že hrad se jmenuje Munsalvaesche a že navštívit tento hrad je velmi obtížné. Kdo ho usilovně hledá, nikdy ho nenajde. Pokud se někdo do hradu dostane, je to vždy "bezděčné a nečekané".
Rozsáhlé pátrání
Pozdější časy daly hledání svatého grálu mnohem konkrétnější podobu. Nejrozsáhlejší pátrání vůbec zorganizoval "druhý muž Třetí říše" H. Himmler. Ideou založení mystického a přitom zcela reálného řádu dokonalých, nadlidských rytířů byl doslova posedlý. Zakládal řádové hrady, obnovoval staré rituály a doufal, že nakonec získá i grál. Jeho lidé pátrali na všech možných místech, zvláště pak v někdejších templářských sídlech ve Francii. I když hledání svatého grálu bylo v té době doslova státním programem, skončilo bezúspěšně.
Zdroj: www.zahadno.mysteria.cz - Jitka Lenková
