Křik, hluk i střelba ze západní fronty ustává. Britští vojáci se nejistě zvedají ze zákopů a pomalu míří za Němci, kteří na ně mávají s rukama nad hlavou a snaží se odnést do ústraní své zraněné muže. Je právě 24.prosince 1914 a na bílé pokrývce sněhu s kapkami krve se třpytí první provizorní vánoční stromek.
O Vánocích střílet nebudeme
Vánoce – svátky klidu a míru. U nás na Štědrý večer rozdává dárečky Ježíšek, ve Spojených státech Santa Claus a v Rusku je to Děda Mráz. Všichni lidé se nechávají vtáhnout vánoční atmosférou, nakupují honosné dary, zdobí vánoční stromky spoustou třpytivých baněk a vaří vynikající sváteční jídla. A i přes veškerý shon a stres kolem těchto svátků je lidé stále nazývají svátky klidu a míru. Můžeme se dohadovat, zda si lidí v dnešní době dokáží představit význam slova mír.
Vraťme se do minulého století, konkrétně do roku 1914. Bílá pokrývka sněhu kam oko dohlédne a mrazivý vítr vhánějící slzy do očí podtrhují prosincovou atmosféru. Někde daleko se možná vozí děti na saních, avšak jejich otcové, strýčci či bratři ztěžka oddechují v příkopech se zbraní přitisknutou u srdce a nevnímají vločky padající na jejich uniformy. Hlavou se jim míhají vzpomínky na teplé domovy a rodiny.
Vyměňovali si cigarety
Z dostupných zápisků a záznamů nelze přesně určit, co přesně se jim mohlo honit hlavou, když kousek od nich umírali přátelé i cizí muži, avšak z dopisu, který napsal britský poručík Geoffrey Heinekey své matce vyplývá, že 24.prosince 1914 zasáhla vánoční atmosféra v plné síle i mezi vojáky německých a britských vojsk. Z minuty na minutu ustály boje a němečtí vojáci vyšli s rukama nad hlavou ze zákopů, sbírali raněné, pohřbívali mrtvé a nabízeli opoziční jednotce své cigarety. Podle amerického historika Stanleyho Wentrauba (*1929) němečtí vojáci ze svých zákopů také vytahovali zapálené svíčky a malé vánoční stromky. Celý večer probíhá v přátelském duchu, vyměňují si mezi sebou jídlo a noviny, vypráví si příběhy z domova i z války a v okolí se rozléhá upřímný smích. Vánoční příměří pokračuje i 25.prosince, kdy spolu vojáci zpívají koledy a probíhá přátelský fotbalový zápas ve sněhu.
Stejně se postříleli
Proč tedy vojska znovu popadla zbraně a vydala se do boje proti novým přátelům? Odpověď lze získat z výpovědi známého britského politika Kingsleyho Wooda (*1881, + 1943).
,,Příměří trvalo dva týdny a my jsme spolu vycházeli hluboce přátelsky a jedině skutečnost, že jsme byli ovládání shora, způsobila, že jsme začali znovu válčit.“
Ačkoliv tedy vojska proti sobě opětovně vytáhla válečné zbraně, lze říct, že Vánoce roku 1914 jsou propojené s atmosférou soucitu jeho vítězstvím nad tolik obávanou nenávistí.
Shlédněte film natočený na toto téma - https://www.csfd.cz/film/181404-stastne-a-vesele/
Autor: Balicka B