Záhada, která zaujala spoustu vědců. Je možné, že by mezi námi žili potomci mimozemšťanů a my jsme o tom nevěděli? Skutečnost nebo fikce?
Na konci 30. let v Tibetském pohoří Baia Kairan Ula pátrala skupina čínských archeologů pod velením čínského odborníka Ti-Pu-Teja po tajemství, jenž obléhá tamní okolí. V dosud neprobádaných jeskynních systémech učinili přímo senzační objev. V útrobách jeskyň, totiž bylo ukryto po dobu dlouhých 12 000 let pohřebiště humanoidních tvorů, jejichž výška dosahovala pouhého jednoho metru. Po dlouhém zkoumání a bádání vědci přišli na velice podobné znaky mezi kostrami nalezených v jeskyni a kostrami Khamú a Dropú, což jsou dva hlavní horské kmeny žijící na území pohoří dodnes. Ovšem to zdaleka nevyvolalo takový poprask, jako nalezení několika set kamenných disků, nacházejících se společně u ostatků, které měly uprostřed asi centimetr velikou díru s dvojitou spirálovitou rýhou. Dále se na discích nalezly doposavad neznámé znaky. Vědci po více než desetileté tvrdé práci rozluštili alespoň jejich část.
Záhadné znaky prozradily, že kolem země proplouval celý konvoj kosmických lodí a jedna z nich v asijském pohoří ztroskotala. Podle údajů na discích posádka přežila. Teď se nabízí hned dvě otázky. Jsou pozůstatky nalezeny v jeskynních opravdu mimozemského původu? Jsou Khamové a Dropové jejich potomky, kteří na naší planetě žijí dodnes? Záhadné nálezy si vypůjčili ruští experti do Moskvy, kde chemickým rozborem zjistili, že artefakty jsou z převážné části tvořeny kobaltem. V pohoří se skutečně naleziště vyskytují, ale kdo je dokázal před 12 000lety uměle naimplantovat do disků je všem záhadou. Pokud by tedy nešlo o vyspělou civilizaci schopnou cestovat vesmírem.
Dropové a Khamové si po staletí vyprávějí pověsti, v nichž se nacházejí skřítci přicházející z mraků a o tom jak je pronásledovali a masakrovali. Mluví o nich, jako o hubených trpasličích bytostech. Z toho vyplívá, že se v lásce onehdy moc neměli, ovšem nemůžeme vyloučit, že se některým cestovatelům nepodařilo s nimi spářit a přivést na svět křížené potomky.
O celou věc se začal zajímat Erich von Däniken a Hartwig Hausdorf. Doslechli se, že poblíž pohoří v provincii Sečuan, se rozkládá tzv. Trpasličí vesnice, jenž má 120 obyvatel a nikdo z nich neměří více než 115 cm a nejmenší dospělý měří dokonce pouhých 65cm. Bylo by velice nepravděpodobné, kdyby šlo o hříčku přírody nebo prostou náhodu, spíše se nabízí neznámý gen.
Netrvalo dlouho a o celou záležitost projevila zájem německá televize RTL, ovšem redaktoři narazili na neochotu čínských úředníků. S čínským postojem zmohl nic ani Dänikenne. Víza do provincie Sečuan byly opakovaně zamítány a pro cizince byla tato oblast zkrátka zapovězena. Proč ty tajnosti? Co se snaží čínská vláda schovávat pod pokličkou? To se bohužel nedozvíme, dokud Čína k této věci nezmění svůj mlčenlivý postoj.
Autor: Patrik Chlumecký