Zkoumají mimozemské civilizace naší zvěř?

Zkoumají mimozemské civilizace naší zvěř?

Fenomén týkající se únosu lidí je nám velmi známý. Eviduje se celá řada výpovědí, které popisují osobní kontakt s mimozemskou civilizací v jakémsi nespecifickém paralyzovaném stavu.  Ovšem neztrácejí se pouze lidé, ale i zvířata. V těchto případech je prokazatelnost velice ztížena a to z důvodu absence jakékoliv možnosti si celou záležitost ověřit. Je možné, že by nás neznámé civilizace podrobovali odborným analýzám, aby se seznámili s naším organismem a ostatními živočichy obývající naší planetu? Jde o tak bizarní záležitost, že se všechny případy okamžitě dostávají na hranici mezi výmysl pomateného jedince a zvrácené pohnutky se zviditelnit v médiích, ale co když se některé příběhy opírají o skutečnost?

 

Záhadný telefonát

Prvního března roku 1999 ředitel informačního centra pro UFO Peter B. Davenport obdržel zajímavý telefonát z horké linky. Celý hovor byl nahrán na záznamník a vypovídal příběh lesního dělníka, který s vážností v hlase popisoval, že s několika svými kamarády zahlédli létající objekt vznášející se nad zemí. Z něho prý vystupovalo světlo, v němž byl zachycen los. Po nějaké chvíli ho neznámá síla nadzvedla a během pár vteřin odnesla neznámo kam.  Tento hovor byl zaznamenán 25. února roku 1999 a po dalších dnech, přesněji 4. března se dělník ozval znovu. Tentokrát vyjmenoval všechny svědky, jež údajně celému incidentu přihlíželi. Davenportovi to nedalo a domluvil si osobní schůzku na místě činu. Chtěl si celou záležitost ověřit a zahájit podrobné vyšetřování. Na pomoc si přivzal svého kamaráda z Washingtonu. Experta na problematiku s UFO Roberta Fairfaxe.

 

Jak se to stalo

Toho dne se skupinka chlapů věnovala své práci. Sázeli nové stromky na horských svazích. V poledni se vypravili k servisnímu vozidlu posvačit. Při cestě narazili na stádo losů, kteří se nedaleko nich pásli. Z ničeho nic se na obloze objevil velice záhadný objekt. V popisu se jednotně shodli, že šlo o červenobílý modul, jenž klouzal těsně nad vršky borovic. Náhle začal sestupovat a za naprosté tichosti seřezával špičky stromů, které mu bránily v postupu. Stroj mohl být vzdálen asi 750 metrů od dělníků a pomalu se blížil směrem k poklidnému stádu. Na první pohled to vypadalo jako kluzák, který se snaží nouzově přistát, ale při delším pozorování tuto teorii ponechali svému osudu. Pohyb stroje byl velmi atypický a váhavý. Stádo si tělesa po nějaké chvíli povšimlo a jeden z losů se nešťastně oddělil od ostatních, to byl jasný signál k zahájení útoku. Stroj se na něj okamžitě zaměřil. Francisco si všeho všiml jako první a ve fázi, kdy si opravdu nebyl jistý svým pozorováním, upozornil i své kolegy. Muži byli svědky nerovného boje. Los neměl v nehostinném terénu plného popadaných větví sebemenší šanci na útěk. Během okamžiku se UFO vyhouplo nad losa a osvítilo ho jasným světlem. Záhy se los začal vznášet v závislosti na pohyb tiché napodobeniny letounu. Los se prý dostal do transu a nejevil známky odporu, při stoupání kroužil nohama a byl ve vzpřímené poloze. UFO se vymrštilo proti stromům a po několika úhybných manévrech se ztratilo vysoko v nebeských mračnech. Zvířata mezitím zaujala obranou pozici a čekali, až se celá situace uklidní.

 

Vystrašení dělníci

Tři z celé skupiny se svěřili se svým pozorováním ostatním, kteří šli napřed a nic neviděli. Vysloužili se posměch a nejrůznější pošklebky. To je však neodradilo zavolat P. Davenportovi. Toho dne se dělníci pomyslně drželi v těsné blízkosti stejně, jako to dělala vystrašená zvěř. Pokud stroj dokázal zvednout čtvrt tunového losa, hravě by si poradil s člověkem. Obavy byly na místě a trojice mužů se neustále dívala k nebi.

 

Rozdílná výpověď

Každý si při výpovědích pohrával s vlastní fantazií a popis se až na barvu hodně lišil. Jeden vypověděl, že stroj měl křídla, další mluvil o zvláštním vroubkování v zadní části stroje a třetí si byl jist diskovitým tvarem. To Davenporta utvrdilo v tom, že si skupinka nevymýšlí, zvláštní by spíše bylo, kdyby každý mluvil o stejných detailech. Takto to vypadalo celkem přirozeně, jelikož každý si opravdu může vybavit různé odlišnosti a popisy se tudíž nemusí shodovat. Pohyb UFA připomínal minci roztočenou na desce stolu při její konečné rotační fázi. Šlo o výkyvy z důvodu neschopnosti se točit kolem své osy. V tomto se všichni shodovali. Případ je do dnešních časů uložen v archivu a patří mezi věrohodné svědectví. Lesní dělníci měli ještě dlouhou dobu se po lese beze strachu pohybovat. S odstupem času se všichni sami sebe ptali, jestli se jim to nezdálo, ale vždy je z toho vyvede fakt, že jednu a tu samou věc sledovali tři lidé.

Autor - Patrik Chlumecký

***